4.3 PROUDĚNÍ KAPALIN A PLYNŮ
Proudění je převažuje-li pohyb kapalin nebo plynů v jednom směru.
Stacionární neboli ustálené proudění: je-li rychlost částic v libovlném místě stálá.
Proudnice – myšlená čára, jejíž tečna v libovolném bodě má směr rychlosti pohybující se částice.

Objemový průtok – je objem kapaliny, který proteče dyným průřezem kapaliny za 1 sekundu.
QV = S . v
Rovnice spojitosti toku
Při ustáleném proudění ideální kapaliny je součin obsahu průřezu S a rychlosti proudu v v každém místě trubice stejný.
S . v = konst.

Bernoulliho rovnice (D. Bernoulli 1700-1782)
(zákon zachování mechanické energie pro proudění ideální kapaliny ve vodorovném potrubí)
Na předchozím obrázku vidíme, že se mění v trubici rychlost prodění kapaliny. Tudíž se mění i její kinetická energie. Podle zákona zachování mechanické energie musí přírůstek kinetické energie kapaliny v užším průřezu trubice projevit úbytkem její potenciální energie, protože platí
Ek + Ep = konst.
Protože podélné osy obou částí vodorovné trubice jsou ve stejné výšce, nejde o změnu potenciální energie tíhové, ale o změnu potenciální energie tlakové.
Tlakovou potenciální energii určíme z práce, kterou vykoná tlaková síla F
W = F . l = ( p . S) . l = p . ( S . l ) = p . V
potenciální energie je rovna
Ep = p . V
a kinetická energie je tedy
![]()
Součet kinetické a tlakové potenciální energie kapaliny o jednotkovém objemu je ve všech místech vodorovné trubice stejný.
![]()
Důsledky Bernoulliho rovnice


Proudění reálné kapaliny
Reálná kapalina není dokonale tekutá a nestlačitelná. Působí v ní vnitřní odpor (vnitřní tření).
Rychlost proudění není v celém průřezu trubice stejná.
Vzniká tzv. mezní vrstva kapaliny, která je téměř v klidu.
Při nízkých rychlostech je proudění laminární.
Při vysokých rychlostech vznikají víry a proudění se nazývá turbulentní.