2.15 Povrchová vrstva kapalin

Vzájemné přitažlivé působení molekul uvnitř kapaliny a v blízkosti jejího povrchu je rozdílné.

Sféra vzájemného molekulového působení:

Na každou molekulu ležící v povrchové vrstvě kapaliny působí sousední molekuly výslednou přitažlivou silou, která má směr dovnitř kapaliny.

Pro posunutí molekuly z vnitřku kapaliny do její povrchové vrstvy je nutno vykonat práci k překonání této síly.

Molekuly v povrchové vrstvě mají větší potenciální energii než uvnitř kapaliny, tzv. povrchová energie.

V rovnováze je povrchová energie minimální, kapalina má tendenci zaujmout tvar s co nejmenším povrchem.

Např.: kapky rosy, mlha, jehla na hladině, vodoměrka...

Povrchové napětí

vyjadřuje pružnost povrchové vrstvy

Kapilární jevy

1. Styk kapaliny se stěnou nádoby

a) smáčí (voda)

b) nesmáčí (rtuť)

2. Kapilární elevace a deprese

Praskliny v zemi – vypařování vody (vzlínavost). Narušuje se orbou a okopáváním.

2.16 Teplotní a objemová roztažnost kapalin

Podobné jako u pevných látek.

S rostoucí teplotou roste i objem.

V = V₁(1 + b Dt)